Jakou češtinu užíval Bedřich Smetana? / Bedřich Smetana’s Use of the Czech Language
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Musicalia. Časopis Českého muzea hudby |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Jazykověda |
| Klíčová slova | Bedřich Smetana - 19th Century - Correspondence - Sociolinguistics - Language Biography - Bilingualism - Linguistic Analysis |
| Popis | Na základě korespondence Bedřicha Smetany (1824–1884) a jiných pramenů rekonstruují autoři Smetanovu jazykovou biografii, určovanou především češtinou a němčinou, a Smetanovu psanou češtinu, kterou přímo i nepřímo ovlivňuje česko-německý jazykový kontakt typický pro české země 19. století. Při rekonstrukci Smetanovy jazykové biografie se vychází z podoby a užívání češtiny a němčiny v jednotlivých doménách (rodina, škola, církev, práce, úřad, kultura a volný čas) jak s ohledem na lokality, kde Smetana žil, tak s ohledem na status a prestiž obou jazyků v českých zemích v proměnách času. V centru pozornosti je školství a veřejná sféra i proměny v privátní sféře. Analýza Smetanovy češtiny postihuje všechny jazykové roviny (pravopis / hláskosloví, tvarosloví, slovník, skladba), hlavní pozornost je nicméně věnována tvarosloví a slovní zásobě. V těchto jazykových plánech se totiž u Smetany nejzřetelněji projevuje vliv mluveného jazyka na jeho psaný projev (oralita) i průnik německých prvků do jeho českého projevu (interference). Jazyková data jsou hodnocena a interpretována s přihlédnutím k dobovým gramatikám a slovníkům. Článek dokládá, že Smetanu lze považovat za bilingvního uživatele češtiny a němčiny, který je podle potřeby s to v obou jazycích jednat v celém spektru jazykových situací, třebaže v psaném českém projevu jsou patrná jistá jazyková omezení, o jejichž překonání Smetana vědomě usiluje v druhé polovině svého života. |
| Související projekty: |