Proměny v české reflexi ruské dětské literatury
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Prolínání slovanských prostředí |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Umění, architektura, kulturní dědictví |
| Klíčová slova | Czech reflection; Russian children's literature; 20th century; "Soviet period" |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Příspěvek se věnuje problematice reflexe primárních i sekundárních textů ruské dětské literatury v českém prostředí. Pozornost zaměřuje na 20. století, a to na nejvýraznější autory a teoretiky ruské dětské literatury v tzv. „sovětském období“ – M. Gorkého, K. Čukovského, S. Maršaka, A. Gajdara). Dále jsou na příkladu ruské recepce díla A. Gajdara zahrnuty proměny, které se v ruské dětské literatuře odehrály na konci 20. století. Vzájemné inspirační impulsy lze samozřejmě zaznamenat v oblasti dětské literatury na ruské i české straně i dříve než ve 20. století (v oblasti české reflexe ruské dětské literatury to bylo zejména v případě Lva Nikolajeviče Tolstého), tyto podněty se však zcela specificky modifikují a upevňují v letech 1948–1989, tedy v době komunistického režimu v ČSR. To lze doložit na českých časopisech Úhor, Štěpnice a Zlatý máj. Rok 1989 se pak ukazuje pro ruskou dětskou literaturu v českém prostředí jako zlomový, protože byl počátkem přetržky, která v české reflexi vývoje ruské dětské literatury trvá dodnes (od roku 89 se u nás objevují nová vydání ruské dětské literatury jen sporadicky, zpravidla se jedná o původní překlady; výjimkou není ani znovu vydaný Neználek Nikolaje Nosova). Článek se na uvedeném příkladu dotýká otázky životaschopnosti ruských pohádkových textů v českém prostředí. |