Erinnerungsorte der Liechtenstein. Einleitende Thesen
Název česky | Lichtenštejnská místa paměti. Úvodní teze |
---|---|
Autoři | |
Rok publikování | 2012 |
Druh | Článek ve sborníku |
Konference | Liechtensteinische Erinnerungsorte in den böhmischen Ländern |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Dějiny |
Klíčová slova | places of memory; culture of memory; the Liechtenstein family; Karel z Lichtenštejna (Charles I of Liechtenstein); Early modern period; nobility; post-White Mountain confiscations; burial strategy |
Popis | Konstrukce paměti rodu Lichtenštejnů je poměr složitým komplexem entit, zahrnujícím proměnné i trvající konstrukce, dekonstrukce a rekonstrukce. Jde o paměť ovlivněnou konkrétními dobově podmíněnými právními potřebami spojovanými s výrazným vzrůstem rodu v první polovině 17. století a jejího následného udržování a pěstování v dlouhém trvání, jež byla multiplikována rozšířením rodové paměti o hornorýnské Lichtenštejnsko v 18. století, vytvářením moravské "lichtenštejnské krajiny" v 19. století a samozřejmě také posílením apologetického elementu po dvojím odnětí pozemkového majetku rodu Lichtenštejnů ve 20. století. V této souvislosti jde o dějinnou paměť pěstovanou v kontextu obecné historické paměti, s níž v některých situacích vystupuje jako komplementární, nicméně v některých případech proti ní jako apologetická či dokonce její opositum. Tyto paměti se zdaleka netýkají pouze události dramatických, k nimž v souvislosti s rodem Lichtenštejnů došlo před polovinou 20. století, ale sahají i do podstatně hlubší minulosti a prostřednictvím odkazů navíc různé časové etapy konstrukce lichtenštejnské paměti propojují do "dlouhého trvání". Při nekomplementárním vztahu "paměti Lichtenštejnů" a "paměti na Lichtenštejny" lze přitom s určitým zjednodušením hovořit o určité "konkurenci pamětí" nebo dokonce "sporu pamětí". Ukázkou práce s pamětí (nepamětí, zapomněním) rodu Lichtenštejnů či na rod Lichtenštejnů tak lze například dokumentovat na trojím případu prolnutí lichtenštejnské a žerotínské rodové paměti na sklonku vlády a po smrti Karla I. z Lichtenštejna, tedy do období propojujícího fenomén pobělohorských konfiskací s fenoménem budování vranovské hrobky. |