„Nicht Jonny, Walzer spielt auf“. Komparativní úvaha nad žánrovými specifiky valčíku v opeře, beletrii a dramatice českého a rakouského fin de siecle
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Bohemica litteraria |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Umění, architektura, kulturní dědictví |
| Klíčová slova | Waltz; aesthetism; Spieloper; Young Vienna |
| Popis | Studie se zabývá žánrovými specifiky valčíku v českém a rakouském fin de siecle na příkladech z opery, beletrie a dramatiky. Výchozím bodem je reflexe valčíku v Hofmannsthalově a Straussově opeře Rosenkavalier v úhlu jejich koncepce Spieloper, vyhraňující se proti dobovému estetismu, a recepce této opery v českém prostředí od Zdeňka Nejedlého a Maxe Broda, kterým vadila ambivalence inovativních hudebních výrazových prostředků a valčíkového anachronismu. Brodovy výhrady jsou poté sledovány v kontextu jeho vlastní tvorby. Z českého prostředí jsou pro kontrast významu plného použití valčíku ve vídeňské moderně (Schnitzler, Zweig, Roth) vybrána díla od Jiřího Karáska ze Lvovic, Julia Zeyera, Jaroslava Kvapila a bratří Čapků. V závěru se studie zabývá evokací jazzu v pozdní tvorbě Stefana Zweiga, v níž jazz přebírá původní valčíkovou charakteristiku, a tuto Zweigovu tvorbu konfrontuje s Křenkovou operou Jonny spielt auf, v níž je jazz spojován s útěkem z tradiční evropské kultury. |