Tragikomická revolučnost : Richard Fremund, skupina Máj a výtvarná kritika závěru 50. let
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Vyžádané přednášky |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Příspěvek sleduje na základě ukázek dobově podmíněnou názorovou polaritu, východiska, a rychlý vývoj domácí výtvarné kritiky od politického uvolnění v roce 1956 do roku 1958, kdy izolované zdejší prostředí prošlo výrazným bruselským impulsem. Analyzuje ojedinělou vlnu rozporuplných kritických ohlasů, kterou v atmosféře nesvobody a přísně kontrolované výstavní politiky vyvolala vystoupení mladých umělců formovaných kolem skupiny Máj. Pozornost ukázek se zaměří na malíře Richarda Fremunda (1928 – 69), pro soudobou kritiku zvláště kontroverzního. Jeho výstava v dubnu 1956 v Galerii Československý spisovatel byla po letech jednou z prvních, které porušily přísná stranická pravidla a nebyla uzavřena. Dva názorové protipóly z řady bouřlivých reakcí tisku prezentují text Pravoslava Sováka ve Večerní Praze a osobitě odvážná recenze Miroslava Lamače ve Výtvarné práci. Revolučnost Fremunda a "jemu podobných" je podle Sováka "tragikomická". Ohlas výstavy se dostal i do nedělních New York Times. Relativně nadčasové, apolitické a umělecko-historicky podložené reakce na tehdejší dění lze vysledovat také u Josefa Krásy, Petra Wittlicha, Jiřího Padrty nebo Luboše Hlaváčka. |