Spiritualita a životní spokojenost z pohledu pozitivní psychologie
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2013 |
Druh | Popularizační texty |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Pojem spiritualita má v psychologii široký význam. Myslí se jím především to, co přesahuje všednost každodenního života, a to jak na úrovni prožívání, tak i na úrovni osobnosti (Říčan, 2006). Zatímco někteří autoři spatřují podstatu spirituality zejména v hledání posvátna (Pargament, Mahoney, 2002), jiní chápou transcendenci v širším smyslu jako hledání smyslu, jednoty, propojenosti, realizace nejvyššího lidského potenciálu (Emmons, Crumpler, 1999). Jak dokládá řada výzkumných studií z oblasti pozitivní psychologie, smysluplnost a spiritualita hrají významnou roli v míře duševní pohody a životní spokojenosti člověka. Duchovnost může dokonce působit jako ochranný faktor zvyšující odolnost vůči některým zdravotním i psychickým problémům, profesionálnímu stresu i náročným životním událostem. Výzkumy ukázaly, že věřící lidé jsou o něco zdravější než lidé nábožensky nezaložení (Krause, 2006), bývají vzdělanější, s menší pravděpodobností užívají drogy nebo páchají trestné činy, a dožívají se vyššího věku (Diener, Biswas-Diener, 2008). Spiritualita a religiozita má také úzký vztah k řadě dalších kladných vlastností člověka: k soucítění, laskavosti a odpouštění (Peterson, Seligman, 2004). |