| Popis |
České výrazy s formantem -koliv (kdokoliv, cokoliv, kterýkoliv…) bývají tradičně zařazovány mezi indefinita (např. Komárek, 1986). Česká odborná literatura u nich svorně uvádí významový příznak všeobecnosti (Kopečný, 1980), zobecnění, zesílení (Rejzek, 2001), libovolnosti, namátkovosti, lhostejnosti a bezvýznamnosti (Komárek, 1986). Není nám však známa studie, která by teoreticky podložila fakt, že indefinita s touto morfologií jsou vyloučena například z prostých epizodických výpovědí v minulosti (1); zde v kontrastu s modální konstrukcí (2), imperativem (3) a futurem (4). (1) #Adam koupil jakékoliv víno. (2) Adam mohl koupit jakékoliv víno. (3) Adame, kup jakékoliv víno! (4) Zítra Adam koupí jakékoliv víno a vyrazíme za tebou. Zahraniční literatura obvykle chápe tyto výrazy jako free choice items (FCI), tedy výrazy sémanticky citlivé na polaritu výpovědi. Např. Giannakidou, která se podrobně zabývala distribucí ekvivalentních výrazů v řadě jazyků, definuje sémantické okolí umožňující výskyt těchto indefinit jako neveridické kontexty. Veridičnost je definována jako vlastnost funkce, která operuje na denotaci zanořené věty. Veridická funkce vyjadřuje závazek mluvčího k pravdivosti zanořené věty; např. hlavní věta v (5). Neveridická funkce tento závazek nevyjadřuje, respektive vyjadřuje nějakou formu nejistoty o pravdivosti zanořené věty či odstoupení mluvčího od závazku k pravdivosti věty; např. hlavní věta v (6) (Giannakidou, 2011). (5) Vím, že Karel přišel pozdě. (6) Přál jsem si, aby Karel přišel pozdě. Naším úkolem bude analyzovat korpusová data a ověřit autorčino tvrzení o distribuci FCI pro češtinu. Dále ohodnotíme přístup Giannakidou v porovnání s několika dalšími vybranými přístupy (Vendler, 1967; Kadmon&Landman, 1993; Dayal, 1998; Horn, 2000; Aloni, 2007; Šimík 2008; Błaszczak 2008). Hlavním cílem je správný formální popis významu českých FCI, protože distribuce těchto výrazů je jen obrácenou stranou stejné mince: význam podmiňuje distribuci.
|