Defining the Rožmberk Residence of Kratochvíle : the Problem of its Architectural Character

Název česky	Stavební úloha rožmberské Kratochvíle a její architektonický charakter
Autoři	JAKUBEC Ondřej
Rok publikování	2012
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Opuscula historiae artium
Fakulta / Pracoviště MU	Filozofická fakulta
Citace
www	Digitální knihovna FF MU
Obor	Umění, architektura, kulturní dědictví
Klíčová slova	Kratochvíle; Renaissance architecture; Renaissance villa; building task of the early modern era; Czech Lands; the last Rožmberks
Popis	"Zámek" Kratochvíle, vybudovaný na konci 16. století jako příležitostné sídlo nejvýznamnějšího českého šlechtického rodu Rožmberků, představuje osobitou architekturu v rámci rezidenční sítě jihočeského teritoria posledních příslušníků tohoto roku. Izolovaná a racionálně koncipovaná novostavba s loveckou oborou, společně s náročnou malířskou a štukovou výzdobou ovidiovských a liviovských témat, představuje unikátně řešené sídlo, jehož typ stále vyvolává otázky po významu a funkci. Svým konceptem vychází z ideje italské renesanční, respektive antické vily, nezapře však další inspirační vlivy (rakouské, francouzské ad.). Tato výjimečná umělecká forma odpovídala i prestižní roli, kterou sehrávala ve společenském a politickém životě Rožmberků, kteří lovecké zázemí vily využívali k řadě setkávání se svými politickými partnery. Náročnost konceptu vily nabízí možnost vlivu Jacopa Strady, který věnoval stavebníkovi Kratochvíle, Vilémovi z Rožmberka, latinskou edici Serliovy Sedmé knihy o architektuře. I v širším středoevropském kontextu Záalpí se Kratochvíle řadí společně s Neugebäude a Hellbrunem ke zcela výjimečným realizacím předjímajícím o sto let dříve stavební úlohu středoevropských příležitostných sídel typu Lustgebäudeči maison de plaisance.