| Popis |
Strategie učení přestavují základní koncept v teorii osvojování cizího jazyka. K jejich zjišťování bylo vyvinuto několik nástrojů. Příspěvek srovnává psychometrické vlastnosti a schopnost predikce vzdělávacích výsledků u 3 nejpoužívanějších dotazníků v jejich českých adaptacích: SILL – Strategy Inventory for Language Learning (Oxford, 1990, adaptace Vlčková, 2007), LSUS – Language Strategy Use Survey (Cohen, Oxford, Chi 2002, adaptace a částečná standardizace Vlčková, Přikrylová, 2011) a LASSI – Learning and Study Strategies Inventory (Weinstein, Schulte, Palmer 2002, překlad Hudečková, 2012). Nástroje byly v náhodném pořadí administrovány 126 gymnazistům ve věku 17-18 let (69 % dívky). 73 % žáků se učilo angličtinu, nejčastěji 8-10 let. Strategie byly používány průměrně 3,02 (SD = 0.41) u SILL a 2,77 (SD = 0.28) u LASSI na 5-bodové škále a 2,66 (SD = 0.31) u LSUS na 4-bodové škále. Co se týče souběžné validity, skóre všech nástrojů byly korelované na p < 0,05: nejsilněji u SILL/LSUS (R = 0,66), méně u LASSI/LSUS (R = 0,43) a LASSI/ SILL (R = 0,41). Reliabilita byla nejvyšší u SILL (Cronbachovo alfa = 0,91, 72 položek), poté LSUS (C.a. = 0,91, 89 položek) a LASSI (C.a. = 0,82, 80 položek). U všech inventářů byla vyšší pro muže. Pořadí administrace nástroje mělo vliv na reliabilitu. Nejlépe predikoval vzdělávací výsledky LASSI. Korelace se známkou byla signifikantní u všech nástrojů (p < 0,05), se sebehodnocením znalosti jazyka pouze u LASSI (R = 0,34, p < 0,05), který měří nejvýrazněji metakognici.
|
