Čechy a říše: problém pramenů nebo historiografie?
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Český časopis historický |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Dějiny |
| Klíčová slova | the Holy Roman Empire; the Przemyslids; 10th-12th centuries; identity; otherness |
| Popis | Studie vznikla s cílem konfrontovat obraz Bohemanů v raně středověkých bohemikálních pramenech do r. 1200 s představami textů vzniklých mimo území Čech a Moravy. Vychází z představy, že se identita utváří na hranici sebepojetí, sebeprezentace a naší sebereflexe čerpané s komunikace s "druhými". Ukazuje se, že v říšských textech se obraz Bohemanů postupně vyvíjel od tributárně poplatného etnika mimo říši, jíž vládne plně závislý panovník, až po představu o českém knížeti jako jednom z knížat říše, jenž stojí v čele specifického etnika, které je vždy stavěno vedle "Theutonici", avšak někdy na roveň Bavorů či Sasů. V některých případech ovšem neváhali ani kronikáři 12. století aktivovat představu, že Bohemané jsou pouzí barbaři. Dlužno podotknout, že Bohemané většinou kronikáře zajímali jenom v případě střetu s říšskou autoritou. Pro domácí autory byl vztah českých zemí k římským králům o to důležitější, že tvořil jeden ze zdrojů jejich sebeidentifikace, a to spolu s utvářeným obrazem společných dějin či s kultem sv. Václava. Zatímco pro říšské kronikáře je každý nárok římského krále či císaře oprávněný, snaží se jej domácí kronikáři přesněji vymezit. Myšlenka být součástí říše jim však není proti mysli - Kos mas bez obtíží přejímá stereotypy letopisů, z nichž čerpal. |
| Související projekty: |