Sedm pravidel kognitivně náročné výuky
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2013 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Komenský |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Pedagogika a školství |
Klíčová slova | feedback; higher cognitive learning |
Přiložené soubory | |
Popis | Cílem článku je upozornit na některá pravidla, která by měla být dodržována v kognitivně náročné výuce na druhém stupni základní školy. Na základě našeho tříletého výzkumu (Šeďová a kol., 2012) se pokoušíme určit základní principy výuky, v níž jsou žáci vedeni k přemýšlení nad kognitivně náročnými otázkami učitele. Jádrem takové výuky jsou učitelské otázky, které jsou považovány za klíčový prvek v procesu učení žáků. Za opakovaně prokázané se považuje to, že pokud učitel užívá kognitivně náročných otázek (otázky zaměřené na aplikaci, analýzu, syntézu či hodnocení), žáci se naučí více, než když učitel užívá otázky ověřující zapamatování faktů. Níže popisovaná pravidla se vztahují jak na to, jaké prostředí by měl učitel žákům poskytnout, tak také na způsob vedení a řízení výuky učitelem. Učitel by tedy měl žákům poskytnout vhodné vysvětlení nových pojmů, dostatek času k přemýšlení nad tvorbou odpovědí na jeho otázky a jasné pokyny k tomu, jak mají vypadat jejich výkony. Učitel by měl řídit výuku skrze vhodnou komunikační strukturu, rozhodování o tom, kdo bude vyvolán a poskytování žákům řádné zpětné vazby. |
Související projekty: |