Horonimi Srbija i Srpska kao translatološki problem (pitanje čeških ekvivalenata)
| Název česky | Choronyma Srbija a Srpska jako translatologický problém (otázka českých ekvivalentů) |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Srpsko jezičko nasljeđe na prostoru današnje Crne Gore i srpski jezik danas : Zbornik radova sa Međunarodnog naučnog skupa održanog u Herceg Novom 20–23. aprila 2012. godine |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Jazykověda |
| Klíčová slova | Srpska; Srbija; Srbsko;Serbia; geographical name; translation from Serbian to Czech |
| Přiložené soubory | |
| Popis | V první polovině 90. let minulého století se v srbském jazyce začalo užívat vlastní jméno Srpska, které se do té doby (v časech existence SFRJ) v každodenní komunikaci nevyskytovalo. Lze říct, že tvar Srpska (nejčastěji jako součást politického názvu Republika Srpska) se do aktivního užívání dostal jako jazyková odpověď na snahy a přání bosenskohercegovských Srbů. Prostřednictvím domácího i zahraničního tisku a jiných médií se nové jméno mohlo velmi rychle dostat do povědomí evropské i světové veřejnosti. Problém, který se ihned vyskytl, byla otázka překladu tohoto propria, neboť nebylo možné očekávat, že v jiných jazycích rovněž existují dvě (nebo více) možností pojmenování srbského státu. V příspěvku se popisuje stav této otázky v českém jazyce a českém prostředí. Český jazyk má tři možnosti, jak získat svůj ekvivalent srbského choronyma. 1. derivační potenciál češtiny (Srbsko, Srbie, Srby); 2. použití originálního výrazu jako přejatého slova a jeho mluvnická, resp. morfonologická adaptace (Srpska, *Srbska, *Srbská); 3. použití už existujícího slova ve složeném názvu s nějakým určujícím atributem (*Západní Srbsko, *Bosenské Srbsko, *Nové Srbsko apod.). Nejpravděpodobnější budoucí vývoj odráží nejspíš druhá možnost. |