Obrazárna Salm-Reifferscheidtů na zámku v Rájci nad Svitavou
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Prostor Zlín |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Umění, architektura, kulturní dědictví |
| Klíčová slova | Salm-Reifferscheidt; picture gallery; Rájec nad Svitavou castle; collecting; aristocracy; 18th-20th century |
| Popis | Dějiny obrazárny zámku Rájec nad Svitavou jsou spojeny s historií moravské větve starobylého rodu Salm-Reifferscheidt, jejímž zakladatelem se stal Antonín Karel Josef ze Salm-Reifferscheidtu (1720–1769). Ten v roce 1763 zakoupil panství Rájec a nechal zde v letech 1763–1769 vystavět reprezentativní zámeckou rezidenci, kterou současně vybavil obrazy a dalšími uměleckými předměty. O další rozšíření obrazárny se pak postaral jeho syn Karel Josef ze Salm-Reifferscheidtu (1750–1838), takže se rájecká obrazová sbírka brzy po svém vzniku zařadila mezi nejvýznamnější šlechtické kolekce na Moravě. V době působení Hugo I. Františka ze Salm-Reifferscheidtu (1776–1836) byl inventář rájeckého zámku obohacen o obrazy H. V. a L. F. Schnorra von Carolsfeld, P. Fendiho, K. Russe nebo J. Führicha, získaných z popudu rodinného přítele Josepha von Hormayr. Ve čtyřicátých letech 19. století objednal Hugo II. Karel Eduard ze Salm-Reifferscheidtu (1803–1888) u malíře E. Seibertze pro nově zakoupený palác v Praze výzdobu knihovních skříní a několik reprezentativních podobizen. Na výročních výstavách Krasoumné jednoty v Praze pak postupně zakoupil kolekci pozdně romantických obrazů, převážně krajinomaleb mnichovské (Ch. Morgenstern, E. Schleich st., M. Haushofer ad.) a düsseldorfské (J. W. Schirmer, A. W. Leu ad.) školy. Ve druhé polovině 19. století sloužily nově pořízené obrazy především k reprezentativní výzdobě interiérů zámku Blansko, sídla Hugo III. Karla Františka ze Salm-Reifferscheidtu (1832–1890). Vedle exkluzivních podobizen od předních portrétistů té doby (H. v. Angeli, F. v. Lenbach, F. Schrotzberg ad.) získali Salm-Reifferscheidtové do svého majetku převážně díla spřátelených malířů (R. C. Huber, A. Lach, L. Gurlitt, J. Nielssen, A. Böcklin ad.). Po roce 1890 byla na místo rozšiřování sbírek věnována pozornost jejich restaurátorskému ošetření (1922–1924). Zámek v Rájci byl v roce 1945 spolu s uměleckým vybavením zestátněn a je přístupný veřejnosti. |
| Související projekty: |