Bektášíjský řád a jeho tekke v albánských městech
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Podoby a proměny města ve slovanských a vybraných neslovanských kulturách, literaturách a jazycích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Dějiny |
| Klíčová slova | Bektashi Order; Islam in Balkans; Tekke; Sufism |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Milan Strmiska se v kapitole Bektášíjský řád a jeho tekke v albánských městech věnuje přítomnosti bektášíjského řádu na Albánci obývaném území dnešní Albánie, Makedonie a Kosova a roli řádu a jeho náboženských center ve městech. V úvodu v krátkosti představuje víru a tradice řádu, jeho dějiny, přenesení světového centra řádu do albánské Tirany, přežívání řádu v dobách komunismu a jeho oživení a rozšíření v posledních dvaceti letech. V další části se autor zaměřil na podobu tradiční bektášíjské tekke, kterou dokumentuje na případu jedné z nejstarších a největších súfíjských tekke na Balkáně Harabati Baba tekke v makedonském Tetovu, a na tradiční náboženský život v tekke a její společenský význam pro město, v němž se nachází. Prostor je rovněž věnován novému významu bektášíjských tekke coby architektonických a kulturních památek, jež se v posledních desetiletých staly turistickými atrakcemi. Závěr kapitoly je potom věnován situaci bektášíjského řádu na území dnešní Makedonie a konfliktu o vlastnictví a užívání Harabati Baba tekke mezi bektášíjským řádem v Tetovu a k wahhábismu inklinující Islámskou společností Makedonie. |
| Související projekty: |