Těžké býti kozlem aneb Kozel jako oběť, kozel jako bůh
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2011 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Z řady zvířat, která můžeme podrobovat estetickému zkoumání, vybočuje kozel. Jeho nejednoznačná úloha je patrná i z jazykových obratů: "roztomilé kůzle" je dítě, na které se díváme s potěšením a libostí, ale "starý kozel" v nás žádné sympatie nevyvolává, o "staré koze" nemluvě. Kozel je chlípník, zplozenec Satanův. Pokusíme-li se jej popsat jako živočišný druh, zjistíme, že toto zvíře není ošklivé ani samo o sobě, ani formálně, naopak, vizuálně i hmatově by splňovalo požadavky krásy. Na svém hřbetě si ale kozel vleče dlouhou kulturní a literární tradici, která znesnadňuje nezaujaté ocenění zvířecí krásy. V našem příspěvku chceme mluvit o rozdílném vnímání kozla v rámci západní křesťanské kultury v průběhu času. Na základě literárních děl se pokusíme dokázat, že oceňování zvířete (v našem případě kozla) je závislé a kulturních kódech dané společnosti. |