Maxův cyklus Obrazových fantazií k hudebním skladbám
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Musicologica Brunensia |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Digitální knihovna FF MU |
| Obor | Umění, architektura, kulturní dědictví |
| Klíčová slova | Gabriel von Max; cycle of drawings Phantasie-Bilder zu Tonstücken; the reception of music in the 19th century; Ludwig van Beethoven; Felix Mendelssohn-Bartholdy; romanticism and presymbolism |
| Popis | Mnichovský malíř českého původu Gabriel von Max (1840-1915) vytvořil v letech 1861-1862, tedy v době, kdy končil svá studia na Akademii umění ve Vídni, cyklus Phantasie-Bilder zu Tonstücken, v němž spojil své kresby s pěti klavírními sonátami Ludwiga van Beethovena, s Písněmi beze slov a oratoriem Kristus Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, s klavírními skladbami Franze Liszta, Roberta Schumanna aj. Max oceňoval emotivní působení instrumentální hudby a usiloval o to, aby svými kresbami docílil podobného účinu. Přiřazení jeho kreslených kompozic ke konkrétním hudebním skladbám bylo motivováno převážně subjektivně, pro orientaci publika připojil k 1. vydání svého cyklu v roce 1862 podrobný výklad. V příspěvku je Maxův cyklus analyzován za pomoci dosud nevyužitých pramenů z umělcovy pozůstalosti v Deutsches Kunstarchiv (Germanisches Nationalmuseum v Norimberku), ale také sumarizací dosud zveřejněných interpretací a detailním zkoumáním kreseb. Gabriel von Max tímto svým raným dílem, ve své době ojedinělým, navázal na romantickou tradici přibližování malířství a hudby, a zároveň jím začal koncipovat svůj presymbolistický koncept výtvarného umění. V článku je věnována zvláštní pozornost otázkám recepce hudby v 19. století. |
| Související projekty: |