Die Idee der josephinischen Residenz: Die Architekten Isidore Marcel Ganneval und Johann Christoph Fabich in Mährisch Kromau

Název česky	Idea josefínské rezidence: Architekti Ganneval a Fabich v Moravském Krumlově
Autoři	KROUPA Jiří
Rok publikování	2013
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Opuscula historiae artium
Fakulta / Pracoviště MU	Filozofická fakulta
Citace
www	Digitální knihovna FF
Obor	Umění, architektura, kulturní dědictví
Klíčová slova	Moravský Krumlov - chateau; Isidore Ganneval (Canevale); Johann Christoph Fabich; architectural plans; princes of Liechtenstein; early neo classicism
Popis	Roku 1772 se Moravský Krumlov stal po delším období rezidenčním sídlem. Kníže Karel I. z Liechtensteina (1730-1789) spolu se svou manželkou Marií Eleonorou, rozenou kněžnou von Oettingen-Spielberg (1745-1812) v něm zřídili mladší liechtensteinskou knížecí rodovou linii. Úprava nového knížecího sídla se měla stát manifestací dvorského vkusu doby Josefa II. Šťastný nález plánů ve sbírkách pražského ústředního pracoviště Národního památkového ústavu nám umožňuje získat si takřka úplnou představu o průběhu stavebního dění v letech 1772-1789. V článku je zveřejněno osmnáct plánů, jejichž tvůrci jsou zčásti ředitel liechtensteinského stavebního úřadu Johann Christoph Fabich, zčásti dvorní architekt Isidore Ganneval. Gannevalovu invenci nalezneme především v prostorovém řešení interiérů prvního patra zámku. Naopak na fasádách převládl Fabichův plošný, suše dekorativní styl. Ve druhé etapě úprav v Moravském Krumlově došlo k výraznější proměně stylového akcentu. Gannevalovy velmi kvalitní projekty pro kapli a velký sál zde takřka o dvě desítky let anticipují realizace Louise Montoyera na vídeňském císařském dvoře. Článek je věnován k 70tinám prof. Hellmuta Lorenze (Wien).