Molekulární podstata vzniku nežádoucích účinků haloperidolu

Logo poskytovatele

Varování

Publikace nespadá pod Filozofickou fakultu, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

RAUDENSKÁ Martina GUMULEC Jaromír SZTALMACHOVÁ Markéta NOVÁKOVÁ Marie KIZEK René MASAŘÍK Michal

Rok publikování 2013
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Česká a slovenská psychiatrie
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
www http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2013_6_298_303.pdf
Obor Fyziologie
Klíčová slova haloperidol; oxidative stress; cardiotoxicity; antipsychotic drug; molecular mechanisms
Popis Haloperidol (HP) je látka ze skupiny incizivních antipsychotik (dříve označovaných neuroleptika). Je užíván k symptomatické léčbě schizofrenních, schizoafektivních a afektivních psychóz, k potlačení neklidu, agitovanosti a agresivity. Při dlouhodobém užívání se u pacientů objevovaly závažné vedlejší účinky. Jednalo se zejména o těžké postižení extrapyramidových nervových drah a následné poruchy mobility pacientů, tardivní dyskinezi (TD), prodloužení QT intervalu, výskyt arytmií a náhlé srdeční smrti. Bylo zjištěno, že v incidenci extrapyramidových poruch existují výrazné interindividuální rozdíly. Možným mechanismem cytotoxicity HP je působení oxidativního stresu. U pacientů s extrapyramidovými příznaky někdy dochází k vymizení příznaků po podání vitaminu E a jiných v tucích rozpustných antioxidantů, což je v souladu s teorií, že za vedlejší účinky HP je zodpovědná zejména peroxidace membránových lipidů. HP je antagonista dopaminu a jeho hlavním místem účinku je dopaminový receptor D2 (DRD2). HP nemá vliv pouze na signalizaci pomocí tohoto receptoru, ale ovlivňuje také jeho expresi a rovněž expresi dalších genů.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.