K ontologickému pojetí kultury
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2013 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et historica. |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Filosofie a náboženství |
Klíčová slova | nature; culture; evolution; onthology |
Popis | Autor interpretuje kulturu z hlediska evoluční ontologie. Kulturu pojímá jako mladý uměle vytvořený systém uvnitř staršího, přirozeně vzniklého systému přírody. Kulturu přitom považuje za nebiologický systém s vlastní vnitřní informací, jíž ovšem není informace genetická, nýbrž informace pojmová, společenská duchovní kultura. Autor uvádí dva hlavní způsoby, jimiž lidskou aktivitou vznikají kulturní struktury: 1. historicky starší nepřímý způsob, kdy tyto struktury vznikají bez scénáře, tj. historickou sukcesí (např. společenské instituce a etnické jazyky); 2. dnes převládající způsob přímý, kdy tyto struktury vznikají jako realizace scénáře, tj. jako struktury informačně předepsané (např. materiální kultura a technika). Hájí názor, že patrně jen starší nepřímý způsob, podřízený biosféře a obecnému hledisku lidského zdraví a štěstí, může integrovat parciální způsob přímý (informačně předepsaný), který podléhá diktátu dílčí vědecké, technologické a ekonomické racionality. Lidský druh přitom není odpovědný za přírodu, kterou nevytvořil a které plně nerozumí. Je naopak odpovědný za kulturu, za své dílo, jímž Zemi nevratným způsobem pustoší. |