Naděje a smysluplnost: klíčové faktory osobní pohody
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2014 |
Druh | Konferenční abstrakty |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Cílem výzkumu je zmapovat předmět nadějí u vzorku české populace, odhalit významné psychologické a demografické koreláty a prediktory osobní pohody a zjistit, které sledované proměnné nejtěsněji souvisejí s úspěšným zvládáním náročných životních situací. Výzkumný soubor tvořilo 1409 českých respondentů ve věku od 15 do 75 let (80 % žen, 20 % mužů). Sběr dat probíhal pomocí online anonymního dotazníku v listopadu 2013. Pro sběr dat byly využity české verze dotazníků Adult Hope Scale (Snyder et al., 1991), Meaningfulness Scale – SoMe (Schnell, 2009), General Life Satisfaction Scale (Dalbert et al., 1984), Positive Relations Scale (Ryff, 1989) a Changes in Outlook Questionnaire (Joseph et al., 2006). Získány byly také demografické údaje. Korelační analýza odhalila významné korelace (p<0,01) mezi mírou osobní pohody a nadějí, smysluplností, pozitivními vztahy a subjektivním zdravím. ANOVA a postupná regresní analýza ukázaly, že klíčovými prediktory osobní pohody jsou vyšší smysluplnost a naděje a nižší úroveň negativních důsledků po traumatické události (p<0,05). Lidé s vyšším stupněm vzdělání, kteří žijí v partnerství a ti, kteří mají dobrovolnické aktivity, vykazují výrazně vyšší míru naděje a smysluplnosti života a jsou šťastnější. Mezinárodní srovnání výsledků naznačuje, že čeští respondenti jsou oproti německému a švýcarskému vzorku méně optimističtí, nadějní a méně spokojení, avšak vykazují vyšší míru smysluplnosti života. |