Reflexe bází moci učitelů žáky druhého stupně základních škol
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Koncept moci učitele ve školní třídě patří ke stabilně aktuálním tématům pedagogické praxe i výzkumu. Funkční ustanovení mocenských vztahů ve třídě se ukazuje jako podmínka funkční výuky (Šeďová, 2012). Moc lze chápat jako schopnost ovlivnit postoje, hodnoty a jednání osoby nebo skupiny osob (McCroskey, 2006); je ze své podstaty reciproční, cirkulační a situačně vázaná. Tradiční typologie relační moci Frenche a Ravena (1959) rozlišuje moc donucovací, odměňující, referenční, legitimní a expertní. Reflexi moci učitele žáky jsme měřili pomocí adaptovaného dotazníku Teacher Power Use Scale (Schrodt, Witt a Turman, 2007). Dostupný vzorek se skládal z 2188 žáků druhého stupně základních škol a 117 tříd. Posuzována byla moc učitelů občanské výchovy, zeměpisu, dějepisu a české literatury ve vyrovnaných proporcích (n > 400). Reliabilita jednotlivých bází moci ověřovaných konfirmatorní faktorou analýzou byla uspokojivá; nejvyšší u referenční a expertní moci (alfa > 0,87). Žáci uvedli, že učitelé nejvíce využívají expertní moc a odměňující moc. Specifické postavení v hodnocení měla moc donucovací a legitimní, které žáci nerozlišovali. Nejméně využívaná je patrně referenční moc, pro kterou je charakteristické buď identifikování se s učitelem, nebo přejímání jeho úhlu pohledu. |
| Související projekty: |