Portrét antidystopického syndromu Ludvíka Součka s pozadím
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Problemy utopii i antyutopii w literaturach słowiańskich i historii Słowian |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Písemnictví, mas-media, audiovize |
| Klíčová slova | utopia; dystopia; antiutopia; Ludvík Soucek in comparison with Evgenyi Zamyatin; ambivalence; intertextuality; virtual authenticity and faltering |
| Popis | Autor přítomné studie se v návaznosti na nedávný vlastní výzkum virtuální autenticity a axiologického znejistění zabývá antidystopickým syndromem v díle českého prozaika, který kombinoval rysy dětské literatury s masovou kulturou a heterogenními žánrovými konstrukty, které utvářejí generický a poetologický řetězec utopie – antiutopie/dystopie – antidystopie na pozadí slavného ruského autora Jevgenije Zamjatina, který se pohyboval mezi póly utopie – antiutopie a antidystopie, ambivalence a intertextuality před intertextualitou. Souček je představitelem menší literatury, který se nikdy nestane slavným z důvodu nevýznamnosti jeho jazyka a národa, neboť diktatura velikosti a kvantity platí nejen v politice. |