„Bůh Vás ochraňuj před žijícími umělci!“ Výtvarné umění v korespondenci dvou vlnařských podnikatelů Huga Františka ze Salm-Reifferscheidtu a Maximiliana Specka von Sternburg
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Starohrabě Hugo František ze Salm-Reifferscheidtu podnikl v roce 1801 spolu s Vinzenzem Valentinem Petkem úspěšnou špionážní cestu do Anglie s cílem získat plány zařízení určených ke strojnímu zpracování vlny a technologické informace nutné k jejich sestavení a provozu. Spřádací stroje sestrojené podle těchto výkresů byly první svého druhu v Brně a pravděpodobně jedny z prvních v celé habsburské monarchii, přičemž jedenáct z původních osmnácti plánů se dodnes dochovalo ve fondech knihovny zámku v Rájci nad Svitavou. Po roce 1806 se starohrabě Salm v rámci racionalizace hospodářského provozu rodových panství zaměřil mj. na chov ovcí a produkci vlny a stal se jedním z iniciátorů rozvoje tohoto odvětví na Moravě i v celé habsburské monarchii. Hlavní oporou mu přitom bylo dlouholeté přátelství s předním hospodářským odborníkem a vlnařským velkoobchodníkem Maximilianem Speckem von Sternburg z Lipska, doložené vzájemnou korespondencí vedenou od roku 1821, respektive 1824, až do Salmovy smrti v roce 1836. Vedle mnoha podrobností dokumentujících pozadí produkce vlny a průběh obchodů obou mužů obsahuje korespondence i zajímavé informace o umění a umělcích. Maximilian Speck totiž zároveň patřil k předním sběratelům a znalcům výtvarného umění své doby a starohrabě Salm, který měl obdobné zájmy, zkušenosti svého přítele využíval. Na základě doporučení Maximiliana Specka např. v roce 1824 zakoupil obraz Ió italského malíře Natale Schiavoniho z akademické výstavy ve Vídni, ve stejném roce mu Speck rovněž pomáhal získat od ředitele Akademie v Lipsku Hanse Veita Schnorra von Carolsfeld obraz Smrt sv. Jana Evangelisty, který si Salm již dříve vyhlédl při návštěvě malířova ateliéru. Při vyjednáváním o jeho ceně však došlo mezi Speckem a Schnorrem ke sporu, který měl soudní dohru a ukázal tak zřetelné limity dobového mecenátu. Oba obrazy jsou dnes rovněž součástí uměleckých sbírek zámku v Rájci nad Svitavou. Představená korespondence dvou vlnařských podnikatelů ukázala, že rozvoj textilního průmyslu na Moravě v první třetině 19. století měl své konsekvence i v oblasti umění a kultury, a že v tehdejším myšlení, ovlivněném ještě pozdním osvícenstvím, se jednalo o přirozeně propojené společenské aktivity. |
| Související projekty: |