Přestupní stanice Praha: Josef Führich v Čechách na počátku 30. let 19. století / Zwischenstation Prag: Joseph Führich in Böhmen in den frühen 30er Jahren des 19. Jahrhunderts
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Přes velkorysou nabídku krále Ludvíka I. Bavorského, který chtěl malíře zaměstnat v Mnichově, se Josef Führich rozhodl vrátit z Itálie zpět do habsburské monarchie. Pro odpor rady vídeňské umělecké Akademie zatím nezískal místo druhého kustoda Lambergovy galerie, na které ho navrhl malířův mecenáš, kancléř Wenzel Lothar z Metternichu, a od roku 1829 tak strávil v Praze dalších téměř pět let čekáním na přislíbené placené místo v hlavním městě monarchie. Obklopen přáteli, především severočeskými krajany, shromáždil kolem sebe inspirativní domácí společnost, zaměřenou na aktivní pěstování hudby a debaty o výtvarném umění. Mezi pravidelné návštěvníky patřili umělci mladší generace jako sochaři Josef a Emanuel Maxové, pozdější malíř a publicista Rudolf Müller, dále dlouholetí rodinní přátelé malíři Martin Tejček a Josef Quaisser, nebo profesor estetiky Antonín Müller ad. Nutnou obživu si Führich v této době zajišťoval jednak grafickými projekty, především vydáním přepracovaného cyklu Jenovéfa (vyd. Peter Bohmann, Praha, 1830), jednak tvorbou jednotlivých obrazů a kreseb na objednávku soukromníků. Vedle toho pokračoval, nyní již jako známý a oceňovaný akademický malíř, v tvorbě náboženských a oltářních obrazů, a to zejména pro severočeské kostely. Od roku 1831 působil také nějakou dobu jako učitel kompozice a konzultant v rodině starohraběte Hugo Karla Eduarda ze Salm-Reifferscheidtu, který si u Josefa Führicha objednal rovněž pozoruhodnou Skupinovou podobiznu své rodiny (1832). S výsledkem však starohrabě nebyl spokojený a tak o dva roky později pověřil Führichova přítele, malíře Josefa Vojtěcha Hellicha, aby kompozici přepracoval (1834). V roce 1832 se Führich oženil s Franziskou Gaßner, s níž se seznámil již před italským pobytem. Zdá se, že největší úsilí věnoval v této době cyklu jedenácti kreseb s námětem Triumf Kristův (1830-1831). Záměr vytvořit toto dílo pojal umělec již v Itálii a jeho realizace měla mj. podpořit Führichovu aspiranturu na získání místa při Akademii ve Vídni. |
| Související projekty: |