Tragikomická revolučnost odvahy. Richard Fremund v Topičově salonu na jaře 1956 (jedna výstava v kontextu doby)
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2014 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Opuscula historiae artium |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | Digitální knihovna FF MU |
Obor | Umění, architektura, kulturní dědictví |
Klíčová slova | Richard Fremund (1928–1969); Czech art; 1950s; cultural policy; exhibition organisation; art criticism; Czechoslovak Writers Gallery; Miroslav Lamač; Sydney Gruson; František Dvořák; Máj Group |
Popis | V pohnuté společensko - politické atmosféře jara 1956 na sebe svým prvním větším vystoupením v bývalém Topičově salonu malíř Richard Fremund (1928 – 1969) strhl mimořádnou pozornost kulturní veřejnosti i výtvarné kritiky. Výstava, která oproti očekávání nebyla uzavřena, se kontroverzním obsahem neslučovala s oficiální doktrínou socialistického realismu ani předchozím politicky podbízivým programem Galerie Československý spisovatel. Na pozadí dobového uvolňování kulturní politiky a nespokojenosti „poblázněné inteligence“ působila jako roznětka kritických názorů a emotivních obdivných reakcí. Její bouřlivý ohlas se díky zahraničnímu korespondentu, působícímu v té době v Praze a ve Varšavě, pět dní po vernisáži dostal do nedělního vydání The New York Times. V New Yorku článek s titulkem Prague Art Show Scorns Realism… Exhibition by Czech Painter Disregards All Party Roules but Still Stays Open vzbudil zájem galeristy Franka Perlse, který malíři nabídl samostatnou výstavu. Analýza širokého spektra ohlasů na pozadí dobových událostí je předmětem této studie. |
Související projekty: |