Prameny Hoppeovy filosofie: druhé vývojové období
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2014 |
Druh | Kapitola v knize |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Kapitola se zabývá prameny Hoppeovy filosofie v jeho druhém vývojovém období. Prameny jsou jednak inspirací Hoppeova předpokladu existence transcendentální oblasti osobnosti a zároveň slouží jako potvrzení tohoto předpokladu. Příspěvek věnuje pozornost zejména německé idealistické filosofii, zvláště Kantovi, Fichteovi, Schellingovi a jiným filosofům jako Platónovi, Plótínovi, Schopenhauerovi a Hartmannovi. Transcendentální oblast osobnosti neboli trancendentální osobnost je důležitý pojem Hoppeovy filosofie. Transcendentální osobnost spolu s empirickou osobností tvoří osobnost jako takovou. Hoppeovo přesvědčení o existenci transcendentální osobnosti vychází i z jeho vlastní osobní zkušenosti. Hoppe potvrzuje svoje přesvědčení rovněž poukazováním na obdobně smýšlející myslitele. Hoppe se domnívá, že v transcendentální oblasti osobnosti spočívá vlastní podstata lidské osobnosti, která je nepomíjivá a věčná. A tento obrat k transcendentální osobnosti je hlavní úlohou filosofie obzvláště duchovní neboli „pozitivní“ filosofie. |
Související projekty: |