Nevidomé tělo: příležitost pro reflexi prostorového normativu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Příspěvek na základě prostorové zkušenosti nevidomých osob problematizuje prostorový normativ –univerzální mapovou reprezentaci prostoru. Zatímco vztah člověka k prostoru je výrazně diferencovaný, prostorový normativ mapy (re)produkuje pojetí jediného odosobnělého a tedy i odtělesněného prostoru. Příspěvek se podrobněji zaměřuje na dekonstrukci mapy jakožto mocenského nástroje udržujícího tuto jedinou a „správnou“ představu prostoru. Mapa je v kontextu příspěvku chápána jako odtělesněná vizuální reprezentace prostoru představující pohled z jakéhosi vzdáleného anonymního „božského oka“ a (re)produkující pojetí prostoru jako prázdného inertního kontejneru. Zkušenost nevidomých osob, pro které nemá mapa žádný význam, nabízí empirický materiál pro reflexi jak normativního konceptu mapy, tak jazyka, který jej legitimizuje. Jazykové prostředky užívané při popisu orientace nevidomých osob odhalují nesoulad s prožíváním jejich nevizuálního prostoru. Cílem příspěvku je tak ukázat jakým způsobem se normativní zobrazování prostoru promítá do nevizuální zkušenosti s prostorem a nabídnout způsob, jak komunikovat o tělesném a nemapovém prožívání prostoru. |