Epidemiologie zhoubných nádorů cílených screeningem dle nových dat Národního onkologického registru České republiky

Varování

Publikace nespadá pod Filozofickou fakultu, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

DUŠEK Ladislav MUŽÍK Jan MALÚŠKOVÁ Denisa MÁJEK Ondřej PAVLÍK Tomáš KOPTÍKOVÁ Jana GREGOR Jakub BRABEC Petr ABRAHÁMOVÁ J.

Rok publikování 2014
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Klinická onkologie
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Doi http://dx.doi.org/10.14735/amko20142S19
Obor Aplikovaná statistika, operační výzkum
Klíčová slova epidemiology; colorectal carcinoma; breast carcinoma; cervical carcinoma
Popis Česká onkologická společnosti ČLS JEP buduje informační systém, který kombinací populačního Národního onkologického registru ČR a klinických databází pokrývá hlavní oblasti hodnocení léčebné péče – monitoring populační zátěže, predikce počtu pacientů, výsledky dia gnostiky a léčby. Prezentovaná data dokládají vysokou zátěž české populace – ročně je v ČR nově dia gnostikováno přibližně 8 000 pacientů s kolorektálním karcinomem, 6 500 pacientek s karcinomem prsu a 1 000 pacientek s karcinomem hrdla děložního. Každý rok zemře 4 000 osob na kolorektální karcinom, 2 000 žen na karcinom prsu a 400 žen na karcinom hrdla děložního. Všechny tyto tři skupiny nádorů jsou předmětem populačního screeningového programu a monitoring epidemiologických trendů má tedy zásadní význam i pro hodnocení dopadu screeningu. Navzdory vysoké incidenci všech tří dia gnóz se daří dlouhodobě stabilizovat a recentně dokonce snižovat mortalitu, což následně vede k významnému nárůstu celkové prevalence pacientů. Prevalence dosáhla v roce 2011 hodnoty 51 064 osob s kolorektálním karcinomem; u karcinomu prsu to bylo 67 261 žen a u karcinomu hrdla děložního 17 398 žen. Ve srovnání s rokem 2001 tak vzrostl počet osob s historií těchto onemocnění o 59 %, 69 % a 25 %. Je nepochybné, že péče o vysoké počty pacientů bude i v blízké budoucnosti vyžadovat značné fi nanční prostředky. Neustále rostoucí epidemiologická zátěž je tak jedním z hlavních důvodů potřebného posílení preventivních programů, včetně sekundární prevence v podobě organizovaného screeningu. Ačkoliv u všech tří dia gnóz existují účinné metody pro včasnou dia gnostiku, epidemiologickou situaci v ČR neustále zhoršuje relativně vysoký podíl pozdě zachycených primárních onemocnění. Ročně je více než 50 % nových pacientů s kolorektálním karcinomem dia gnostikováno v klinickém stadiu III nebo vyšším; u nádorů hrdla děložního je to téměř 35 %. Naopak u karcinomu prsu se díky silnému screeningovému programu daří více než tři čtvrtiny nádorů zachytit ve stadiu I a II, kdy je šance na úspěšnou léčbu značně vyšší.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.