„Srbové všichni a všude“: Karadžićova jazyková definice srbství jako východisko srbského nacionalismu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Vuk Stefanović Karadžić byl přesvědčen, že všichni mluvčí štokavštiny bez ohledu na jejich náboženské vyznání, historickou zkušenost a kulturní tradice jsou Srbové a že by se tudíž měli přihlásit k srbskému národnímu jménu. Ve své době takováto teze představovala legitimní – byť poněkud jednostranný – pokus o vymezení národní příslušnosti v souladu s tehdy populárním pojetím národa jako společenství jazyka. V srbském nacionalistickém diskursu se ovšem dodnes běžně setkáváme se zpochybňováním národní a jazykové svébytnosti sousedních jihoslovanských národů a přisvojováním jejich kulturního dědictví na základě Karadžićovy definice srbství z 30. let 19. století. Autor příspěvku toto pojetí národní příslušnosti přibližuje na základě rozboru Karadžićova pojednání Srbi svi i svuda (1849, Srbi všichni a všude), pojmenovává jeho úskalí a poukazuje na způsoby, jimiž později jitřilo představivost srbských nacionalistů a vášně jejich odpůrců. |
| Související projekty: |