Teorie jednání ve světle experimentální filosofie
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Vyžádané přednášky |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Jedním z problémů, kterým se myslitelé zabývali v rámci teorie jednání, je rozhodování o tom, zda agent provedl daný čin záměrně. Stanovovali podmínky, za nichž můžeme označit agentovo jednání za záměrné, a také se zabývali speciálními případy jako je způsobení vedlejších účinků. S příchodem experimentální filosofie se pozornost přesunula na uživatele, kteří tento pojem používají v běžném životě - tedy na laiky. Řídí se podmínkami, které stanovili filosofové, nebo mají své vlastní? Které podmínky jsou pro ně klíčové? Jak vypadá takový lidový koncept záměrného jednání? Vše je však složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Ukázalo se totiž, že existuje ještě jeden faktor, který zásadně ovlivňuje naše posuzování záměrnosti. A tak vznikl fenomén, který již 12 let zaměstnává (nejen) experimentální filosofy. Jeho představení bude tvořit významnou část přednášky, ale padne i odpověď na otázku, zda jej neodhalil ještě někdo dříve, zda se vztahuje pouze na oblast teorie jednání, či jaké to má vše důsledky. |
| Související projekty: |