Predicting psychological distress after primary oncological treatment in elderly breast cancer survivors: Retrospective study

Varování

Publikace nespadá pod Filozofickou fakultu, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.

Autoři	SKŘIVANOVÁ Kateřina SVĚRÁK Tomáš BRANČÍKOVÁ Dagmar JARKOVSKÝ Jiří BENEŠOVÁ Klára ANDERKOVÁ Ľubomíra ELFMARKOVÁ Nela PETERKOVÁ Hana BENDOVÁ Marcela MINÁŘ Luboš HOLOUBKOVÁ Eva NEDVĚD Jan PROTIVÁNKOVÁ Markéta DUŠEK Ladislav
Rok publikování	2015
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Praktická gynekologie
Fakulta / Pracoviště MU	Lékařská fakulta
Citace
Obor	Psychologie
Klíčová slova	C-reactive protein; elderly breast cancer survivors; multivariate linear regression; psychoneuroimmunology; psychological distress prediction; retrospective study
Přiložené soubory	EL_1322210.pdf
Popis	Cílem této studie bylo stanovit prognózu psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě pomocí biologických a psychologických proměnných. Skupina hodnocených pacientek zahrnovala 98 starších pacientek po léčbě karcinomu prsu (ve středním věku 65 let), které vyplnily dotazník SVF 78 (detekce způsobů zvládání), dotazník NEO-FFI (detekce osobnostních rysů), dotazník SCL-90 (zjišťování psychopatologie) po dokončení léčby, a další retrospektivně po diagnóze. Stupnice SAS (měření stupně úzkosti) byla vyplněna menším počtem pacientek. Údaje o faktorech souvisejících s karcinomem a léčbou byly získány z lékařských záznamů. V rámci této studie byl psychologický distres měřen metodou SCL-90 pomocí indexu celkové závažnosti Global Severity Index (GSI) a indexu zátěže pozitivních příznaků Positive Symptom Distress Index (PSDI). Kvantifikace vztahu mezi biologickými a psychologickými prediktory a GSI a PSDI jakožto závislými proměnnými byla vyhodnocena pomocí lineárních regresních modelů s jednou proměnnou i více proměnnými. Po diagnóze a po jednom roce primární léčby byly sledovány hladiny C-reaktivního proteinu. Nejlepší model predikce GSI po léčbě byl zjištěn lineární regresí s více proměnnými jakožto kombinace prediktorů GSI, hladiny CRP a přívětivosti (podškála NEO-FFI) v době diagnózy, v níž R2 = 76,6 %. Nejlepší model predikce PSDI po léčení sestával z hodnoty PSDI, prvku sebeobviňování SVF 78 a stadia nemoci (IV. oproti nižším) v době diagnózy při R2 = 53,9 %. Začlenění celkového hrubého skóre metody SAS do modelů s více proměnnými pro predikci GSI a PSDI způsobilo nárůst hodnoty R2 (ze 71,5 % na 85,0 % a 46,0 % na 65,1 %). Biologické i psychologické prediktory se prokázaly jako významné a vhodné pro predikci psychologického distresu u starších pacientek s karcinomem prsu po dlouhodobém onkologickém léčení.
Související projekty:	Osobnost pacienta jako spoludeterminanta úspěšnosti onkologické léčby