Dělnický dům a proměny sociálně vyloučené oblasti. Případová studie lokality Brno-Cejl
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Journal of Urban Ethnology |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Sociologie, demografie |
| Klíčová slova | Socially excluded locality; Upper and Lower Cejl; Brno; gentrification; urban renovation; Roma inhabitants |
| Popis | V bývalé katastrální obci Horní a Dolní Cejl (dnes Brno–sever) byla v polovině 18. století založena první továrna na sukno a na začátku 19. století zde existovalo sedm velkých textilních továren. V první polovině 19. století zde byly vystavěny dvou a vícepodlažní pavlačové činžovní domy, ve kterých byli ubytováni pře - devším textilní dělníci přicházející z venkova do Brna. Brnu se přezdívalo moravský Manchester. Charakter dělnického továrního předměstí si oblast Cejlu uchovala dodnes. Lokalita byla vyhodnocena jako oblast soci - álního vyloučení s vysokou koncentrací romských obyvatel bydlících v nevyhovujícím a zanedbaném starém bytovém fondu. V oblasti se současně projevuje selektivní proces gentrifikace spolu s globalizačními vlivy. Kvalitativní výzkum vytipovaných dvou třípodlažních pavlačových domů byl proveden v letech 2007–2010 v rámci projektu CONDENSE s podporou VolkswagenStiftung (Socio-Spatial Consequences of Demo - graphic Change in Central Eastern European Cities. Potentials and Limits of an Exchange of Experiences from Western Europe and Eastern Germany) a dále se zaměřil na proces gentrifikace oblasti. Byly sledovány cíle a strategie zúčastněných skupin a jejich dopady v procesu integrace či exkluze romských obyvatel oblasti. |