Velkoměsto a výkony v neuropsychologických testech u starších osob
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2016 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Ceskoslovenska Psychologie/Czechoslovak Psychology |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | http://cspsych.psu.cas.cz/result.php?from=959&to=959 |
Obor | Psychologie |
Klíčová slova | Aging; cognition; region; interindividual differences; lifestyle |
Popis | Cíle. Kognitivní výkony u starších osob často souvisí s věkem a vzděláním. Cílem studie bylo zjistit, zda u starších osob může bydliště v Praze (jediné město s počtem obyvatel nad 1 milion a nejvyšší hustotou zalidnění) souviset s výkony v neuropsychologických testech. Soubor. Soubor vycházel z dat Národní normativní studie kognitivních determinant zdravého stárnutí a zahrnoval 84 osob, které jako své bydliště uvedly Prahu, a 84 osob, jejichž bydliště se nachází mimo Prahu a okolí. Skupiny byly vytvořeny metodou párování na základě věku, pohlaví a dosaženého vzdělání (věk 60–92 let, 39 % mužů, 34,5 % s nižším vzděláním bez maturity). Analýza a výsledky. Analýzy byly provedeny pomocí Wilcoxonova-Whiteova testu a pomocí síly efektu r. Statisticky významný rozdíl (p < 0,0029) se objevil pouze u testů, u kterých je měřen čas a většinou patří mezi metody, které se užívají k měření exekutivních funkcí: Pražského Stroopova testu (ve všech 3 subtestech), Testu cesty A i B a Kategorické verbální fluence – zvířata. U ostatních sledovaných metod včetně screeningových nástrojů MoCA a MMSE se neobjevil žádný rozdíl mezi sledovanými skupinami. Síla efektu byla u všech sledovaných proměnných slabá (r 0,29). Tyto výsledky naznačují směr důkladnějších analýz souvislosti životního stylu v různých typech prostředí a výkonů v neuropsychologických testech. U neuropsychologických normativních a validizačních studií by se při volbě kritérií pro skladbu souboru v některých případech mohlo zvažovat zařazení osob z různých regionů. Efekt životního stylu daného bydlištěm by měl být nejprve důkladněji prozkoumán. Omezení. Nejpodstatnějším omezením studie je nedostupnost údajů o převažujícím místě bydliště během života účastníků, či převažujícím typu zaměstnání a dalších informací souvisejících s jejich životním stylem, a tedy určité zjednodušení při zařazení do skupin. Přesto zjištěný trend zasluhuje v budoucích studiích bližší pozornost. |
Související projekty: |