Postsocialistické strategie integrace Romů do hlavního vzdělávacího proudu: stále případ epistemologické nespravedlnosti
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Aktivismus usilující o integraci Romů, iniciovaný mezinárodními neziskovými organizacemi, je předmětem revize mezi kriticky uvažujícími vědci, kteří si uvědomují nejrůznější nedostatky v implementaci usnesení Evropské unie o právech Romů. Kritici zdůrazňují diskontinuitu národní a mezinárodní politiky typickou pro litigaci veřejného zájmu. Veřejné kampaně dle expertů reprodukují melodramatická klišé, která zjednodušují důsledky segregace. Nicméně při soustředění na konkrétní strategie a jejich mezery zůstává kritická revize neucelená a rozhodně vyžaduje systematičtější přístup ke strategiím aktivistů. Společný všem strategiím je důraz na dialog s autoritami na různých úrovních, který predisponuje aktivisty k posílení jejich důvěryhodnosti a tvorbě argumentů přijatelných pro úředníky. Romové tak zůstávají na okraji těchto činností, jako příjemci asistence, stále odcizení od znalosti svých vlastních potřeb a cest k zajišťování svých práv (Ruiz 2005). Ale je prevence segregace dostatečná k delegitimaci procedur, relevantních stereotypů a “zabudování” Romů do dalších, více spolehlivých a potenciálně integrativních procedur? Výzkumnou otázkou je “Jak kriticky revidovat historický kontext současné epistemologické marginalizace Romů za účelem implementace změny a pluralizace diskurzivního prostoru věnovaného obnovení spravedlnosti pro Romy?” |
| Související projekty: |