Česká rekontextualizace literatur malých uralských národů
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Vyžádané přednášky |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Kritérium jazykové příbuznosti není v literární komparatistice kritériem samozřejmým. V případě malých uralských literatur (finské, estonské, laponské, udmurtské, vepské atd.) však přece lze vidět jistou souvztažnost i v rámci slovesnosti či kultury vůbec, souvztažnost tvořící kontext, jenž konkuruje dílčím, hlavně areálově podmíněným kontextům ostatním: skandinávskému, severskému, ruskému, (post)sovětskému ruskému, neslovanskému i neruskému, sibiřskému, baltickému, středoevropskému, východoevropskému či kontextu kultur původních národů světa. V české recepci se prosazoval převážně areálový pohled, nezřídka omezený na aktuální politický svazek, což mnohdy další přijetí stěžovalo. V Čechách se zájmu dočkaly jen tři malé uralské literatury: finská, estonská a laponská. Poslední dvě jen díky relativně nedávnému úsilí dvou Čechů. Jaká mohou být úskalí jednotlivých kontextů při posuzování uralských literárních děl? Mohla by právě uralská rekontextualizace pomoci zbavit většinu uralských literatur kletby postsovětského ruského areálu a objevit jejich kvalitní díla, ať už tradiční lönnrotovské epos či postmoderní, původně estonskou takzvaně etnofuturistickou poesii a prosu, nebo dokonce svébytné žánry? |
| Související projekty: |