Validita projektivních metod
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Diagnostika na základě kresebných projektivních metod nezávisí jenom na tom, co přináší klient, ale také na interpretaci psychologa. Validizace těchto metod by se proto měla zaměřit i na proces získávání diagnózy a proměnné, které mají vliv na interpretaci. Dle zahraničních výzkumů (Meehl, 1954; Groove et al., 2000) psychologové neumí přiřadit obrázek ke klientovi a jejich zkušenost jim v tom často nepomáhá. Cílem našeho výzkumu bylo prozkoumat, které proměnné (praxe, zaměření psychologa, typ klientů, absolvované kurzy, atd…) zvyšují úspěšnost psychologů v přiřazování projektivních kreseb a příběhů k anamnézám dětí. Výzkumný soubor tvořilo 130 praktikujících psychologů z různých oblastí psychologie (klinika, poradenství, pracovní psychologie,…) a studentů psychologie v různých ročnících odpovídajících dobrovolně na základě oslovení hromadným e-mailem. Pro sběr podnětového materiálu jsme použili metody Kresba začarovaného zvířete a Kresba stromu. Pro získávání dat od psychologů byl použit námi naprogramovaný webový odpovědník. Naše hypotézy byly potvrzeny. U žádné z 15 proměnných se neprojevil statisticky významný vliv na úspěšnost odhadu u psychologů. Navíc, korelace s praxí (r = -0,151) ukazuje opačné výsledky, než jsou v praxi zažité předpoklady, že validita projektivních metod roste se zkušeností examinátora. |