| Popis |
Cíle. Cílem předložené studie je posouzení vztahu demografických charakteristik, osobnostních charakteristik, dispozičního optimismu, defenzivního pesimismu a komponent chování souvisejícího se zdravím a míry subjektivně proklamovaných zdravotních stesků českých dospělých respondentů ve věku od 18 do 93 let. Soubor a metoda. Výzkumný soubor sestával ze 703 osob, z toho bylo 489 (69,6 %) žen. Věk respondentů se pohyboval od 18 do 93 let (m = 35,9; sd = 16,3). Respondentům byla administrována rozsáhlá dotazníková baterie. V rámci předkládané studie jsou využita data ze Škály chování souvisejícího se zdravím (Dosedlová, Slováčková, Klimusová, 2013), Inventáře zdravotních stesků Osecké, Řehulkové a Macka (1998), Life Orientation Test – Revised , LOT- -R (Scheier, Carver, Bridges, 1994), Defensive Pessimism Questionnaire DPQ (Norem, 2002) a Gordon Personal Profile GPP-I (Gordon, 1953, upravil Svoboda, 1999). Analýza dat. V prvním kroku byla provedena faktorová analýza na položkách Škály chování souvisejícího se zdravím (Principal Component Analysis s rotací Varimax). Výsledky analýzy byly uloženy v podobě faktorových skórů. Ve druhém kroku byla provedena hierarchická regresní analýza s třemi bloky prediktorů. Výsledky. Osobnostní charakteristiky byly potvrzeny jako nejvýznamnější prediktor zdravotních stesků, vysvětlují společně s demografickými charakteristikami 25,3 % rozptylu míry zdravotní nepohody. Míra dispozičního optimismu a defenzivního pesimismu vysvětluje 3,7 % rozptylu a chování související se zdravím vysvětluje 7,5 % rozptylu subjektivních zdravotních stesků. V nejtěsnějším vztahu k míře zdravotních stesků byla potvrzena duševní pohoda a pravidelný režim. Celkově prediktory vysvětlují 36,4 % rozptylu míry predikované proměnné. Limitace. Limity studie jsou spojeny především s příležitostným výběrem vzorku, ze kterého vyplývá nižší reprezentativnost souboru vůči populaci. Vzhledem k průřezovému charakteru studie nelze určit kauzalitu vztahů.
|
