Kolonáda Květné zahrady v Kroměříži a Seneca Pamphilj
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Auriga. Zprávy Jednoty klasických filologů |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Umění, architektura, kulturní dědictví |
| Klíčová slova | Kroměříž; Seneca; antiquity; baroque art; iconography; sculpture |
| Popis | Příspěvek se věnuje soše Umírajícího Seneky z kolonády Květné zahrady v Kroměříži. Kroměřížská realizace do detailu vychází z grafické série publikované Giovannim Giacomem Rossim kolem roku 1649, mapující sochařské bohatství římského casina Pamphilj. Helénistická skulptura, původně zdobící Casino Belrespiro této římské vily dnes stojí v prostorách Galleria dei Candelabri Vatikánských muzeí a je dnes oprávněně spojována s motivem starého rybáře. V raném novověku však nesla odlišné ideové konotace, spojované právě se Senekovou smrtí. Zapadá tak do shodné ideové vrstvy jako její slavnější varianta, tzv. Seneca Borghese (dnes Musée du Louvre, Paris), která se stala východiskem pro mnoho dalších výtvarných zpracování, s Rubensovou malbou v čele (kolem 1615, Alte Pinakothek, München). Příspěvek se zaměřuje na zmíněný ikonografický typus Umírajícího Seneky v raném novověku, proměny jeho obsahové náplně v průběhu doby a především na ideové pozadí vzniku kroměřížské kolonády. |
| Související projekty: |