Probuzeni se vzpomínkou : inkubace v kultu Asklépia a její vliv na fungování paměti
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2016 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Religio : revue pro religionistiku |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | Digitální knihovna FF MU |
Obor | Filosofie a náboženství |
Klíčová slova | Asclepius; incubation ritual; abaton; iamata; cognitive sciences; neuroscience; affective expectations; extended cognition; epidemiology of representations; cultural transmission; sleep; emotions; consolidation of memory; long lasting memories |
Popis | Tato studie se pokouší odhalit ty z faktorů, které mohly přispívat k úspěšnému šíření kultu boha Asklépia, ale jsou tradičními metodami historických věd jen obtížně uchopitelné. Na rozdíl od klasické historiografie totiž bude nahlížet na daný problém z jiné teoretické perspektivy, a to pomocí teorií představených v široké oblasti kognitivních věd (obzvláště za pomoci epidemiologie reprezentací Dana Sperbera a konceptu aktivního externalismu Andyho Clarka). Konkrétněji se tato studie pokusí prozkoumat procesy v lidském těle a mysli, které mohly hypoteticky podpořit přenos mentálních reprezentací spojených s kultem Asklépia mezi obyvateli helénistického světa. Důležitým rysem léčitelského Asklépiova kultu byla praxe inkubace. Nemocní byli nejprve vpuštěni do Asklépiovy svatyně k počátečnímu očištění a přípravným obětem. Následně Asklépiovi kněží zjistili věštbou, zdali je bůh přítomen a nakloněn nemocné navštívit. V případě příznivé věštby účastníci strávili noc v abatu, vnitřní svatyni Asklépiova chrámu, kde se jim měl ve snu zjevit Asklépios ve své lidské podobě nebo v podobě hada či psa. Podle tabulek vyvěšených v Asklépiových chrámech bůh buďto nemocnému sdělil léčebnou radu, nebo jej přímo vyléčil pomocí dotyku, polibku či operace. Po probuzení Asklépiovi kněží sny pacientů zaznamenali a vyložili. V Asklépiových chrámech byly také vyvěšovány tabulky o zázračných vyléčeních, které mohly u jejich čtenářů vyvolat emocionální vzrušení a zintenzivnit očekávání pacientů. Výsledky neurobiologických experimentů naznačují, že emocionální vzrušení v kombinaci s následným spánkem mohou vést k živým a dlouhodobým vzpomínkám z předchozí události. Takto posílené vzpomínky mohly být v paměti starověkého člověka na lepší pozici než jiné, což je zároveň mohlo zvýhodňovat v kulturním přenosu. |
Související projekty: |