Odtažitost a vyčkávání. Vztahy exilových vlád Československa a Jugoslávie v letech 1941–1943
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Slovanský přehled |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Dějiny |
| Klíčová slova | Czechoslovakia; Czechoslovak government-in-exile; Czechoslovak-Yugoslav relations; Edvard Beneš; Hubert Ripka; Petar II. Karađorđević; World War Two; Yugoslavia; Yugoslav government-in-exile |
| Popis | Vztahy Československa a Jugoslávie jsou důležitou součástí dějin obou zemí a příslušných národních a státních celků, ale také nezanedbatelným segmentem širších dějin střední Evropy 20. století. Dosavadní výzkum tohoto tématu postihuje ve své většině dobu meziválečnou, případně období po druhé světové válce a v době války studené. Předkládaný text se snaží zachytit proměny postoje československých exilových orgánů k Jugoslávii a jugoslávské exilové vládě v letech 1941–1943 a doplnit tak poznatky, kterými současná historiografie disponuje. Text sestává zejména z líčení vzájemných vztahů, pro lepší orientaci v málo známém i zkoumaném údobí jugoslávských dějin však zahrnuje i kapitolu popisující povahu jugoslávské exilové vlády. Autor se soustředil na akce oficiální zahraniční politiky, nevyhýbá se ani rozboru osobních postojů aktérů popisovaných událostí. Studie je založena zejména na analýze úředních pramenů československé a v menší míře též jugoslávské provenience, dále na literatuře deníkové, memoárové, dobových publikací a periodik. Výsledný obraz je pak sekundární literaturou, z velké části srbskou a chorvatskou, uveden do kontextu jugoslávských i evropských dějin. |
| Související projekty: |