Rodinná firma jako specifické prostředí pro učení mezi generacemi
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2016 |
Druh | Další prezentace na konferencích |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Zatímco ve světě kontrolují rodinné firmy téměř 80 procent HDP vytvořeného podnikatelskými subjekty, v České republice mají kvůli přetrhané tradici soukromého podnikání podíl sotva čtvrtinový. Lze však konstatovat, že jejich počet vzrůstá. I přes tento fakt však rodinným firmám dosud nebyla věnována hlubší pedagogicko-andragogická výzkumná pozornost. A přitom je rodinná firma typickým příkladem pracoviště, které je na učení a mezigeneračním předáváním vyloženě závislé. Za rodinný podnik považujeme spolu se Strážovskou (2002) takový podnik, jehož majitel ho sám za rodinný podnik považuje, má v úmyslu ho v budoucnu odevzdat blízkému příbuznému, a v neposlední řadě v podniku pracuje ještě minimálně jeden člen rodiny, který je součástí každodenního řídícího procesu. Rodinné podnikání coby specifický model řízení podniku má mnoho kladů, ale také svá úskalí. Funguje v něm větší pospolitost členů rodiny, velkou roli hrají neformální vazby. V rámci rodinného podniku tedy můžeme hovořit zejména o kultuře osob (Handy, 1990), ve které rozhoduje jednotlivec v oblastech své odbornosti, přičemž celková atmosféra je dána zejména důvěrou a vzájemnou solidaritou. Předností může být i velký důraz kladený na kvalitu z důvodu zachování dobrého jména společnosti (Lukeše a Nový, 2005). Rodinné firmy bývají navíc budovány s perspektivou dlouhodobé existence za hranice několika generací (Koráb & Kalouda, 1998). Je patrné, že rodinné podniky tvoří specifické prostředí, kde dochází k intenzivnímu informálnímu a neformálnímu učení na pracovišti, ale rovněž pro pracoviště a také prostřednictvím pracoviště, myšleno v kontextu konceptu workplace learning (Evans in Novotný, 2009; Novotný, 2009). |
Související projekty: |