Římské krátkodobé tábory ve světle malakologie
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Příspěvek se zabývá indikací měkkýšů v římských krátkodobých (pochodových) táborech na území Moravy, Dolního Rakouska a jižního Slovenska. Jedná se o archeologické památky z období markomanských válek, kdy římské vojsko proniklo na území Germánů. Z analýzy malakofauny vyplynuly dvě důležité informace. První, Římané si ke svým sídelním aktivitám vybírali místa v krajině, která byla v době jejich příchodu otevřená (bez souvislého stromového patra), což je doloženo vysokou abundancí měkkýšů se specifickými nároky na nezastínění obývané plochy. Druhá informace byla o mnoho překvapivější: V analyzovaných souborech se objevilo nepřiměřeně vysoké procento vodních druhů. Tyto druhy byly vázané na stojaté vody, periodické např. jarní louže a jiné eutrofizované biotopy s bujnou vodní vegetací (tzv. kvetoucí vody). Takové množství vodního sedimentu muselo být na lokalitu přineseno intencionálně. Umístění vysokých koncentrací těchto vodních druhů indikuje souvislost s architektonickými prvky římských táborů, konkrétně s nepálenými cihlami. Zlepšení vlastností stavební hmoty na nepálené cihly může být docíleno přidáním bahna s vysokým organickým podílem, což je doloženo etnograficky. Nepálené cihly byly pozorováním archeologických kontextů rozpoznány s určitostí pouze na lokalitě Mušov „Vinohrad“, proto jsme se rozhodli vzorky nepálených cihel rozplavit a testovat na přítomnost výše zmíněných vodních druhů. Předpoklad se potvrdil, spektrum měkkýšů z archeologicky identifikovaných (v terénu zřetelných) nepálených cihel bylo velmi podobné jako v případě vysokých koncentrací vodních měkkýšů na ostatních lokalitách římských pochodových táborů. Proto lze s vysokou pravděpodobností usuzovat na použití nepálených cihel i na dalších lokalitách (např. Závod, Charvátská Nová Ves, Přibice). To zásadně mění pohled na druh památek, které dnes nazýváme „krátkodobými pochodovými tábory“, jelikož výroba nepálených cihel není rychlou záležitostí, především jejich sušení má v ideálním případě trvat 2 roky. Námaha spojená s vystavěním příkopu, palisády a valu, který byl z vnější strany zpevněn nepálenými cihlami, nesignalizuje zamýšlení krátkodobého pobytu římských vojsk. |