Stěhování národů a sever Evropy. Vikingové na mořích i na pevnině
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Odborná kniha |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Kniha seznamuje s prameny, kterých k rekonstrukci dějin Normanů můžeme využít, a hodnotí význam ság, hrdinské poezie Starší Eddy a básní skaldů v tomto smyslu. Zabývá se vědomostmi a představami antických a středověkých autorů o Skandinávii, Islandu a dalších ostrovech na severu Evropy a rozebírá sociální prostředí, z něhož se vyvíjí vikinská společnost, poukazuje na význam náčelníků, králů a jejich družin v progresivním vývoji Skandinávie, na jejich sakrální typ moci a porovnává vývoj doby vendelské a vikinské s vývojem doby velkého stěhování národů. Zamýšlí se nad významem pojmu "viking", podrobně popisuje vztahy mezi Vikingy a karlovskou říší, anglosaskou Anglií, Irskem a ostrovy v Severním moři, kolonizaci Islandu a Grónska, objevení Ameriky, výboje do Hispánie a Itálie, budování normanského panství v Itálii a na Sicílii a hodnotí podíl Varjagů na vzniku Kyjevské Rusi. Sleduje běžné ekonomické činnosti Normanů (zemědělství, řemeslo, obchod), jedna kapitola je věnována vojenství a lodím. Samostatná kapitola líčí také integraci Vikingů do společností, na jejichž teritoriích se usadili. Krátce kniha pojednává o polyteistickém náboženství severských Germánů, a poté srovnává dva typy jejich christianizace – královskou a misijní. Zamýšlí se nad etikou skaldské poezie, eddických básní a runových nápisů. Pomocí srovnání s dalšími přechodnými obdobími dějin hledá nejvýznamnější příčiny vzniku velkých migrací, zvýšené vojenské aktivity různých populací a hodnotí význam vikinského věku jako celku. Vychází z latinských, řeckých, staroruských a skandinávských pramenů, pramenné údaje konfrontuje a doplňuje s výsledky nejnovějších archeologických výzkumů. |
| Související projekty: |