Domácí vzdělávání jako výraz kulturního kreativismu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Sociologický časopis |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://sreview.soc.cas.cz/cs/issue/187-sociologicky-casopis-czech-sociological-review-1-2017/3693 |
| Doi | http://dx.doi.org/10.13060/00380288.2017.53.1.303 |
| Obor | Archeologie, antropologie, etnologie |
| Klíčová slova | home schooling; anthropology of education; ethnotheory; cultural creatives |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Článek se zamýšlí nad tím, zda a kdy je možné považovat domácí vzdělávání za výraz kulturního kreativismu, jak jej definovali Ray a Andersonová. Heterogenní podstata domácího vzdělávání je teoreticky rámována antropologií vzdělávání, úžeji pak odlišnými rodičovskými etnoteoriemi (Harkness a Super) a teorií kapitálů (Bourdieu). Na pozadí primárního výzkumu, zastoupeného v textu především dvěma případovými studiemi, je zde ukázáno, jak rodiny praktikující domácí vzdělávání vstupují do hry o kapitály, jak odůvodňují svá rozhodnutí a vyjednávají svoji odlišnost. Na základě individuální praxe tyto rodiny následně přispívají k celkové proměně vzdělávacího pole. Vzhledem k tomu, že tak nečiní z pozice charismatického vůdce, ale v přesvědčení o vlastní osamocenosti, dochází autorka k závěru, že paralela s kulturním kreativismem je v této oblasti možná. |