K problému proměny lidské práce v období globalizace
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | GLOBALIZATION AND ITS SOCIO-ECONOMIC CONSEQUENCES, 16TH INTERNATIONAL SCIENTIFIC CONFERENCE PROCEEDINGS |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Řízení, správa a administrativa |
| Klíčová slova | job; globalization; automatization; personality demands |
| Popis | Globalizace je výsledkem spontánního vývoje dravě orientované civilizace (dále jen kultury). V případě, že současný ekonomický systém zachovává svou fascinaci vědou orientovanou na produktivitu, bude množství dostupné lidské práce i nadále klesat. A zároveň bude pokračovat a zrychlovat se proces pustošení Země jak výrobou, tak osobní spotřebou. Chceme-li vrátit část populace zpět do výrobního pracovního procesu, který je u lidí biologicky zakotven, budeme muset provést do hloubky sahající biofilní proměnu lidské kultury. To znamená, že budeme muset vytvářet smysluplné technologické „mezery“ pro účast lidí v abiotické výrobě, která by mohla být plně automatizovaná; a zároveň je nejvyšší čas začít zvažovat, jak vrátit část lidské populace z velkých měst zpět na venkov, kde by mohli pečovat o zvířata, půdu, lesy a krásu krajiny. To by mohlo zmírnit problém, který není prozatím vůbec předmětem širších úvah a který spočívá v tom, že část populace nemůže mít požadované biologické a sociokulturní předpoklady pro duševně náročné práce v terciárním sektoru. |