Výlet na konec genomu 1. Jak se kopírují telomery
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Popularizační texty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Rostlinné, živočišné, bakteriální i virové genomy lze třídit podle různých hledisek – např. podle typu molekuly, z níž se skládají, rozdělujeme genomy na tvořené DNA nebo RNA; podle složitosti odlišujeme genomy jednoduché a komplexní; podle typu uspořádání genomových molekul mluvíme o genomech cirkulárních a lineárních. Cirkulární genomy jsou tvořeny DNA či RNA, která se podobá kružnici. Nejjednodušším způsobem, jak se cirkulární genom kopíruje, je kopírování z určitého místa počátku, podél celého řetězce dokola, přičemž první a poslední zkopírovaný nukleotid se kovalentně spojí a tím se úspěšně a kompletně uzavře nově vzniklá kružnice. Cirkulární genomy, v porovnání s lineárními, patří spíše mezi malé a méně složité. Není výjimkou, že celý bakteriální či virový cirkulární genom může být tvořen jedinou molekulou. U lineárních genomů sledujeme v tomto směru nárůst složitosti. Kompletní lineární genom rostlin a živočichů bývá nejčastěji tvořen mnoha různými molekulami – chromozomy (počet chromozomů 2n řádově v jednotkách a desítkách, ale výjimečně i tisících chromozomů). Oproti cirkulárním genomům musely lineární genomy vyřešit dva základní problémy své existence. Jak konce svých lineárních molekul úspěšně celé kopírovat, aby se nezkracovaly a jak je uchovat před nepříznivými vlivy a nechtěným spojováním. Ochrannou funkci zastávají bílkoviny navázané na koncové sekvence. Složené struktury bílkovin a nukleových kyselin na koncích chromozomů nazýváme telomery. Jejich délku, např. u savců a rostlin, udržuje enzym nazvaný telomeráza, ale ve skutečnosti existuje ještě řada dalších cest a prostředků, kterými lze žádaného výsledku dosáhnout – těmto mechanismům je věnován první díl článku. |
| Související projekty: |