Zvládání u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a jeho vztah k výskytu depresivní symptomatologie
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2017 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Ceskoslovenska Psychologie/Czechoslovak Psychology |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Psychologie |
Klíčová slova | pediatric cancer, childhood cancer survivors, coping strategies |
Popis | Cíle. Předkládaná studie si pokládá za cíl zmapovat využití strategií zvládání dospívajícími v průběhu léčby a v dlouhodobé remisi pediatrického onkologického onemocnění a vztah jednotlivých strategií zvládání k přizpůsobení se po léčbě, tj. především k míře depresivní symptomatologie. Soubor a metoda. Do studie byla zařazena data od 65 dospívajících po léčbě onkologického onemocnění (M=18,29; SD=2,71). Pro zjištění strategií zvládání a míry depresivní symptomatologie byl administrován dotazník KIDCOPE a Sebeposuzovací škála depresivity pro děti – CDI. Hypotézy. V průběhu léčby dospívající více využívají vyhýbavé strategie zvládání a v dlouhodobé remisi využívají více strategie zvládání zaměřené na přístup. Určité strategie zvládání (např. přijetí/rezignace, sociální opora apod.) přispívají k nižší míře depresivní symptomatologie. Statistická analýza. Pro analýzu dat byla použita deskriptivní statistika, Wilcoxonův test a Spearmanův korelační koeficient s využitím programu SPSS. Výsledky. V průběhu léčby jak dívky, tak chlapci využívali nejvíce rezignaci (vyhýbavé zvládání) a sociální oporu (zvládání zaměřené na přístup). V dlouhodobé remisi je využití strategií zvládání mnohem rovnoměrnější. Kognitivní restrukturace se zdá být užitečnou strategií jak během léčby, tak v remisi onemocnění u dívek i u chlapců. Na rozdíl od využití strategií emoční regulace, obviňování druhých, sociálního stažení se a sociální izolace, které jsou jak během léčby, tak v remisi onemocnění u chlapců spojeny s vyšší mírou depresivní symptomatologie. Omezení studie. Informace ohledně zvládání zátěže během léčby jsou získávány dotazníkovou formou retrospektivně několik let po ukončení léčby, což může vést ke zkreslení poskytovaných údajů ze strany dospívajících. |