Státem vedené soudní procesy závěru padesátých let a soukromé umělecké sběratelství v komunistickém Československu : Jaroslav Borovička a Václav Butta
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Soukromé umělecké sběratelství prošlo v komunistickém Československu v prvním poúnorovém desetiletí celým komplexem ideologicky motivovaných persekucí. Jejich vrcholem byly v letech 1959 a 1960 účelové exemplární soudní procesy s významnými předválečnými uměleckými sběrateli, bývalými představiteli buržoazie. Proces s Jaroslavem Borovičkou (1912 - 2009), započatý v únoru 1959, vyústil v nejrozsáhlejší dobovou sbírkovou konfiskaci, týkající se devíti set uměleckých položek. Sběratel a obchodník obžalovaný z organizované spekulace a "ohrožení zásobování" se hájil tvrzením, že „obraz originál není předmětem potřeby, jak vyžaduje skutková podstata trestného činu spekulace, pro který je stíhán,“ nýbrž „umělecký výtvor ducha“, čímž v kontextu procesu vyvolal abstraktní diskusi směřující k samotné podstatně umění v socialistické společnosti a otázce, zda již „v dnešní etapě přestavby společnosti na společnost socialistickou… jsou obrazy s výtvarnou hodnotou předmětem potřeby“. Druhým detailně archivně dokumentovaným případem, ústícím v majetkovou konfiskaci, obohacení předních veřejných sbírek a exemplární nepodmíněné tresty, byl proces s podnikatelem a mecenášem Václavem Buttou (1888–1968), spolu s nímž byl v paralelní při souzen i soudobý ředitel Umělecko-průmyslového muzea Emanuel Poche (1903–1987). |