Kulturně eko-antropologická typologie města
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Město Brno si podobu, v jaké jej známe dnes, získávalo od roku 1919, kdy na základě projektu Velké Brno bylo dle zákona 213/1919 přidruženo k Brnu dalších 23 obcí, přičemž tento proces se prostřednictvím suburbanizace v podstatě obnovil po roce 1990. Brno tak mění svou podobu a charakteristické prvky, které si jednotlivé přidružené části/obce sebou do aglomeračního svazku přinášejí, můžeme v některých případech pozorovat ještě dnes. Tyto charakteristické vlastnosti městských částí, odkazují na životy různých lidí i odlišných společností, na způsob jejich obživy, jejich status, ale i na zastoupení většinové či minoritní společnosti. Některé lokality si navzdory velmi rychlému stavebnímu vývoji zachovávají svého genia loci, jiné jej mění, další ztrácí. Cílem příspěvku je identifikace brněnských městských částí dle jeho „genia loci“ podmíněného socio-kulturními, urbánními i environmentálními determinanty dané lokality s rozlišením rázu nejen venkovského, příměstského či městského, ale především zohlednění rázu kulturně-historického, socio-antropologického či regionálně-ekonomického. Právě kombinace těchto různých pohledů umožňuje nalézat reálné příčiny odlišného vývoje zdánlivě velmi podobných lokalit provázaných obdobným historickým osudem ať už jde o obce s osudem městské části „panelového sídliště“ či o samotné „nejednotné“ historické jádro nebo v současné době se formující „satelitní“ suburbii. K dosažení výše uvedeného cíle je využito přístupu rešeršního z hlediska hledání alternativních přístupů ke studii měst, dále pak i přístupu analytického založeného na zdrojích sekundárních, a to z důrazem na geografickou formu výstupu. Dalším výstupem je identifikace možného kvalitativního výzkumu navazujícího právě na mapování vývoje „genia loci“ v brněnských částech. |
| Související projekty: |