T. G. Masaryk i slavjanstvo (K masarykovskomu analizu dualizma zapadničestva i slavjanofilstva v russkom soznanii)
| Název česky | Masaryk a slovanství |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Ruská a slovanská otázka se pro T. G. Masaryka stala jedním z jeho celoživotních témat. Masaryk navštívil Rusko poprvé na jaře v roce 1887 a hned v roce 1888 se tam vydal znovu. Masaryk byl už před svou první cestou do Ruska poměrně podrobně seznámen s ruskými poměry. Třetí cestu do Ruska podnikl v roce 1910, čtvrtou pak v letech 1917-1918. V předvečer 1. světové války svůj přístup k Rusku vyjádřil ve spisu Rusko a Evropa (1913), který je vůbec nejobsáhlejším Masarykovým spisem. Vyvrcholil v něm jeho dlouholetý vztah k ruské kultuře, myšlení a dějinám. V Rusku a Evropě prokázal Masaryk zevrubnou znalost ruských kulturních a politických poměrů. Pro svou mimořádnou informační hodnotu text nezastaral a dodnes může sloužit jako základní příručka ke studiu ruských intelektuálních dějin. Masaryk se už od sedmdesátých let 19. století snažil najít podstatu ruského myšlení. Masarykova kritika míří zejména proti dvěma rozhodujícím tendencím ruského duchovního života – krajnímu konzervatismu (teokracii) a krajnímu anarchismu (nihilismu, terorismu). |
| Související projekty: |